O nás

Koncem února nakupujeme velké zásoby jídla a hygienických potřeb pro případ nouze, když by se zavřely hranice (naše firma v Německu v tu dobu má 14 kolegů pendlerů přejíždějících hranici z 15 zaměstnanců). Vytváříme nouzové bedny na přežití na 14 dnů. Zákazníci z Asie nás informují o vážnosti situace. Ta se začíná projevovat v Itálii, kde jsou již prázdné regály v obchodech s potravinami. Není dezinfekce ani v Německu, ani v Česku. Chybí jakékoliv sterilní rukavice. Vše je vykoupeno. Jeden náš dodavatel vyrábí ve své fabrice dezinfekci dle receptu WHO. V něděli 14.3.2020 ve 12:00 se začínají zavírat státní hranice mezi Českem, Polskem a Německem. Uprostřed oslavy narozenin hrnu věci zhruba na měsíc ze skříně do tašky a jedu hledat průjezdné hraniční přechody, kde nás ještě pustí do Německa. Nevíme, co bude, kolega Honza jede hodinu za mnou. Nakupujeme ještě naftu do kanystrů. 16.3.2020 se opravdu zavírají hranice a pendleři musejí zůstat na neurčito v Německu 30 km od svých rodin. Hotely jsou zavřené. První přeshraniční dopravci nám vypovídají služby, protože objížďka mezi naším skladem a logistickými depy dopravců měří 211 km tam a 211 km zpět (místo běžných 2 x 28 km). Polovina kolegů si sbalila věci a 3 týdny spí v kancelářích v Žitavě. Sousedé jim do skladu přivezli pingpongový stůl a před sklad gril. Já nahrazuji 3 dopravní firmy z Česka největší dodávkou, kterou jsme narychlo koupili. V Lužických horách je na úzké silničce hraniční přechod, kde objížďka má jen 50 km. Průjezd je problematický, jednáme s vedením policie, celní správy a hejtmanem Libereckého kraje o výjimce, kterou nakonec získáváme. Protože pendluji mezi Českem a Německem jako dopravce, nemohu jít do své firmy v Německu a musím být vždy venku jako ostatní řidiči, abych nedostal nařízenou karanténu v Česku. Kolegové mi denně dávají nákupní seznam potravin. Jeden kolega v noci tak chrápe, že začali spát na směny. Česká policie nás upozorňuje na hranicích, že nesmíme chodit v Německu ani nakupovat potraviny. Při návratu domů bych musel jít do karantény. Píšu dopis saskému předsedovi vlády panu Kretschmerovi s navrženým řešením. Současně jej informuji, že někteří kolegové samoživitelé, kteří mají střídavou péči o děti, nemohou přijít do práce přes hranice na neurčito a hledáme řešení. Podobných dopisů pravděpodobně získává více, a tak nám Velvyslanectví SRN v Praze vystavuje nótu, kterou nám potvrzuje zařazení do krizové infrastruktury. Kolegové tak mohou s omezeními, ale po 3 týdnech začít jezdit domů. Situace na hranici v horách není tak úplně jistá, proto kolegové čekají na Německé straně a volají na českou policii, zda mohou překročit hranici a nenařídí jim policista karanténu. Vše se potvrzuje a na Velikonoce jedou kolegové domů.